Blog

Obchodování na internetu je stále velice populární. Ať už lidé nakupují na klasických internetových bazarech a nebo na sociálních sítích, je velice snadné narazit v těchto místech na podvodníka. Ti mají stále lepší metody jak se dostat k vašim penězům. Existují dva typy podvodníků – ti kteří okrádají náhodné kupující o peníze z prodaného zboží které jim nikdy nepošlou, a ti kteří se specializují na vysávání bankovních cont. Není příjemné setkat se ani s jedním z nich. I když jsou toho plné noviny i televize, podvodníci v Česku mají stále žně.

Není týden, aby média neinformovala o někom, kdo přišel o své celoživotní úspory, protože klikl kam neměl. Stačí totiž kliknout na podvodný odkaz, a podvodník už si přes síť najde cestu k vašim penězům. Proto je potřeba být obezřetní a neklikejte na každý odkaz který uvidíte. Zároveň se také vyvarujte stahování neznámých souborů, protože vám mohu infikovat počítač. Pokud jste i přes veškerá varování vyplnili podvodný formulář, kam jste zadali dokonce i údaje ke svému bankovnímu účtu, nebo vám nepřišlo zaplacené zboží, určitě je potřeba zajít na policii, kdy s vámi sepíšu protokol.

Budete sebou muset vzít všechno co máte k dispozici, tedy komunikaci, výpis z účtu nebo fotografie. I když to může zpočátku vypadat beznadějně, můžete své peníze získat zpět. Podáním trestního oznámení se rozjede vyšetřování, které může skončit vypátráním pachatele. Pokud vás někdo okradl, určitě vás zajímá jak podat trestní oznámení. Nic na tom není, stačí se vydat na nejbližší policejní služebnu která je v okolí vašeho bydliště, a tam nahlásíte podvod. Policie vás bude informovat o tom jak probíhá vyšetřování, i tom, zda je šance že uvidíte svoje peníze. Buďte na internetu maximálně opatrní a nevěřte pohádkám podvodníků, kteří se vrací z mise, jsou lékaři na zaoceánské lodi a nebo jsou to princové kteří vám chtějí odkázat veškerý svůj majetek.

Obchodování na internetu je stále velice populární. Ať už lidé nakupují na klasických internetových bazarech a nebo na sociálních sítích, je velice snadné narazit v těchto místech na podvodníka. Ti mají stále lepší metody jak se dostat k vašim penězům. Existují dva typy podvodníků – ti kteří okrádají náhodné kupující o peníze z prodaného zboží které jim nikdy nepošlou, a ti kteří se specializují na vysávání bankovních cont. Není příjemné setkat se ani s jedním z nich. I když jsou toho plné noviny i televize, podvodníci v Česku mají stále žně.

Není týden, aby média neinformovala o někom, kdo přišel o své celoživotní úspory, protože klikl kam neměl. Stačí totiž kliknout na podvodný odkaz, a podvodník už si přes síť najde cestu k vašim penězům. Proto je potřeba být obezřetní a neklikejte na každý odkaz který uvidíte. Zároveň se také vyvarujte stahování neznámých souborů, protože vám mohu infikovat počítač. Pokud jste i přes veškerá varování vyplnili podvodný formulář, kam jste zadali dokonce i údaje ke svému bankovnímu účtu, nebo vám nepřišlo zaplacené zboží, určitě je potřeba zajít na policii, kdy s vámi sepíšu protokol.

Budete sebou muset vzít všechno co máte k dispozici, tedy komunikaci, výpis z účtu nebo fotografie. I když to může zpočátku vypadat beznadějně, můžete své peníze získat zpět. Podáním trestního oznámení se rozjede vyšetřování, které může skončit vypátráním pachatele. Pokud vás někdo okradl, určitě vás zajímá jak podat trestní oznámení. Nic na tom není, stačí se vydat na nejbližší policejní služebnu která je v okolí vašeho bydliště, a tam nahlásíte podvod. Policie vás bude informovat o tom jak probíhá vyšetřování, i tom, zda je šance že uvidíte svoje peníze. Buďte na internetu maximálně opatrní a nevěřte pohádkám podvodníků, kteří se vrací z mise, jsou lékaři na zaoceánské lodi a nebo jsou to princové kteří vám chtějí odkázat veškerý svůj majetek.

Obchodování na internetu je stále velice populární. Ať už lidé nakupují na klasických internetových bazarech a nebo na sociálních sítích, je velice snadné narazit v těchto místech na podvodníka. Ti mají stále lepší metody jak se dostat k vašim penězům. Existují dva typy podvodníků – ti kteří okrádají náhodné kupující o peníze z prodaného zboží které jim nikdy nepošlou, a ti kteří se specializují na vysávání bankovních cont. Není příjemné setkat se ani s jedním z nich. I když jsou toho plné noviny i televize, podvodníci v Česku mají stále žně.

Není týden, aby média neinformovala o někom, kdo přišel o své celoživotní úspory, protože klikl kam neměl. Stačí totiž kliknout na podvodný odkaz, a podvodník už si přes síť najde cestu k vašim penězům. Proto je potřeba být obezřetní a neklikejte na každý odkaz který uvidíte. Zároveň se také vyvarujte stahování neznámých souborů, protože vám mohu infikovat počítač. Pokud jste i přes veškerá varování vyplnili podvodný formulář, kam jste zadali dokonce i údaje ke svému bankovnímu účtu, nebo vám nepřišlo zaplacené zboží, určitě je potřeba zajít na policii, kdy s vámi sepíšu protokol.

Budete sebou muset vzít všechno co máte k dispozici, tedy komunikaci, výpis z účtu nebo fotografie. I když to může zpočátku vypadat beznadějně, můžete své peníze získat zpět. Podáním trestního oznámení se rozjede vyšetřování, které může skončit vypátráním pachatele. Pokud vás někdo okradl, určitě vás zajímá jak podat trestní oznámení. Nic na tom není, stačí se vydat na nejbližší policejní služebnu která je v okolí vašeho bydliště, a tam nahlásíte podvod. Policie vás bude informovat o tom jak probíhá vyšetřování, i tom, zda je šance že uvidíte svoje peníze. Buďte na internetu maximálně opatrní a nevěřte pohádkám podvodníků, kteří se vrací z mise, jsou lékaři na zaoceánské lodi a nebo jsou to princové kteří vám chtějí odkázat veškerý svůj majetek.

Obchodování na internetu je stále velice populární. Ať už lidé nakupují na klasických internetových bazarech a nebo na sociálních sítích, je velice snadné narazit v těchto místech na podvodníka. Ti mají stále lepší metody jak se dostat k vašim penězům. Existují dva typy podvodníků – ti kteří okrádají náhodné kupující o peníze z prodaného zboží které jim nikdy nepošlou, a ti kteří se specializují na vysávání bankovních cont. Není příjemné setkat se ani s jedním z nich. I když jsou toho plné noviny i televize, podvodníci v Česku mají stále žně.

Není týden, aby média neinformovala o někom, kdo přišel o své celoživotní úspory, protože klikl kam neměl. Stačí totiž kliknout na podvodný odkaz, a podvodník už si přes síť najde cestu k vašim penězům. Proto je potřeba být obezřetní a neklikejte na každý odkaz který uvidíte. Zároveň se také vyvarujte stahování neznámých souborů, protože vám mohu infikovat počítač. Pokud jste i přes veškerá varování vyplnili podvodný formulář, kam jste zadali dokonce i údaje ke svému bankovnímu účtu, nebo vám nepřišlo zaplacené zboží, určitě je potřeba zajít na policii, kdy s vámi sepíšu protokol.

Budete sebou muset vzít všechno co máte k dispozici, tedy komunikaci, výpis z účtu nebo fotografie. I když to může zpočátku vypadat beznadějně, můžete své peníze získat zpět. Podáním trestního oznámení se rozjede vyšetřování, které může skončit vypátráním pachatele. Pokud vás někdo okradl, určitě vás zajímá jak podat trestní oznámení. Nic na tom není, stačí se vydat na nejbližší policejní služebnu která je v okolí vašeho bydliště, a tam nahlásíte podvod. Policie vás bude informovat o tom jak probíhá vyšetřování, i tom, zda je šance že uvidíte svoje peníze. Buďte na internetu maximálně opatrní a nevěřte pohádkám podvodníků, kteří se vrací z mise, jsou lékaři na zaoceánské lodi a nebo jsou to princové kteří vám chtějí odkázat veškerý svůj majetek.

O tom, že bez internetu se dnes v podstatě již nikdo neobejde, není pochyb. A to platí i o dětech, ať už se nám to líbí, nebo nikoliv. Většinou je za to spíše odsuzujeme, ovšem jen málokdo si uvědomuje, že jej potřebují i ke škole, respektive ke studiu. A to je něco, co si valná část rodičů neuvědomuje. Jistě, platí to zvláště o starších dětech, avšak ani ty mladší tomu neuniknou. Proč tedy internet potřebují?

Hned z několika důvodů. V první řadě je to samozřejmě získávání informací. Pokud píší eseje nebo jiné práce, pak většinou hledají informace o daném problému právě na internetu. V tom je ostatně podporují i učitelé, kteří jim sami doporučují webové stránky a také říkají, kterým by se měli naopak vyhnout. To samozřejmě není samoúčelné. Děti se tak učí vyhledávat informace, posuzovat zdroje a rozlišovat, které jsou pravdivé a které nikoliv.

Dále zde máme školní rozvrh. Ten už je dnes v papírové podobě dáván jen zřídkakdy, především pak mladším dětem na prvním stupni. Ty starší už jej mají vyvěšený na internetu. To má samozřejmě své výhody, neboť je možné jej průběžně upravovat a dávat tam například suplování, pokud některý z učitelů onemocní. Je to podstatně jednodušší, než každou třídu, kterou daný pedagog učí, informovat zvlášť.

Pak jsou tu také známky. I ty jsou uváděny na internetu, což znamená, že si je studenti mohou prohlédnout kdykoliv, a také mohou okamžitě zjistit, zda již byla například daná písemka upravena. A jelikož mají do tohoto systému přístup také rodiče, mají i oni kontrolu nad tím, jak se jejich potomek učí a nemusí se bát, že jim bude zatajovat své horší známky.

Výhody jsou zde tedy jasné, bohužel mnoho rodičů to příliš nechápe. Proto se také občas stává, že svému potomku zakážou za nějaký prohřešek internet kompletně, aniž by si uvědomili, že kvůli tomu například nebude moci udělat domácí úkol. A to samozřejmě není dobré.

O tom, že bez internetu se dnes v podstatě již nikdo neobejde, není pochyb. A to platí i o dětech, ať už se nám to líbí, nebo nikoliv. Většinou je za to spíše odsuzujeme, ovšem jen málokdo si uvědomuje, že jej potřebují i ke škole, respektive ke studiu. A to je něco, co si valná část rodičů neuvědomuje. Jistě, platí to zvláště o starších dětech, avšak ani ty mladší tomu neuniknou. Proč tedy internet potřebují?

Hned z několika důvodů. V první řadě je to samozřejmě získávání informací. Pokud píší eseje nebo jiné práce, pak většinou hledají informace o daném problému právě na internetu. V tom je ostatně podporují i učitelé, kteří jim sami doporučují webové stránky a také říkají, kterým by se měli naopak vyhnout. To samozřejmě není samoúčelné. Děti se tak učí vyhledávat informace, posuzovat zdroje a rozlišovat, které jsou pravdivé a které nikoliv.

Dále zde máme školní rozvrh. Ten už je dnes v papírové podobě dáván jen zřídkakdy, především pak mladším dětem na prvním stupni. Ty starší už jej mají vyvěšený na internetu. To má samozřejmě své výhody, neboť je možné jej průběžně upravovat a dávat tam například suplování, pokud některý z učitelů onemocní. Je to podstatně jednodušší, než každou třídu, kterou daný pedagog učí, informovat zvlášť.

Pak jsou tu také známky. I ty jsou uváděny na internetu, což znamená, že si je studenti mohou prohlédnout kdykoliv, a také mohou okamžitě zjistit, zda již byla například daná písemka upravena. A jelikož mají do tohoto systému přístup také rodiče, mají i oni kontrolu nad tím, jak se jejich potomek učí a nemusí se bát, že jim bude zatajovat své horší známky.

Výhody jsou zde tedy jasné, bohužel mnoho rodičů to příliš nechápe. Proto se také občas stává, že svému potomku zakážou za nějaký prohřešek internet kompletně, aniž by si uvědomili, že kvůli tomu například nebude moci udělat domácí úkol. A to samozřejmě není dobré.

O tom, že bez internetu se dnes v podstatě již nikdo neobejde, není pochyb. A to platí i o dětech, ať už se nám to líbí, nebo nikoliv. Většinou je za to spíše odsuzujeme, ovšem jen málokdo si uvědomuje, že jej potřebují i ke škole, respektive ke studiu. A to je něco, co si valná část rodičů neuvědomuje. Jistě, platí to zvláště o starších dětech, avšak ani ty mladší tomu neuniknou. Proč tedy internet potřebují?

Hned z několika důvodů. V první řadě je to samozřejmě získávání informací. Pokud píší eseje nebo jiné práce, pak většinou hledají informace o daném problému právě na internetu. V tom je ostatně podporují i učitelé, kteří jim sami doporučují webové stránky a také říkají, kterým by se měli naopak vyhnout. To samozřejmě není samoúčelné. Děti se tak učí vyhledávat informace, posuzovat zdroje a rozlišovat, které jsou pravdivé a které nikoliv.

Dále zde máme školní rozvrh. Ten už je dnes v papírové podobě dáván jen zřídkakdy, především pak mladším dětem na prvním stupni. Ty starší už jej mají vyvěšený na internetu. To má samozřejmě své výhody, neboť je možné jej průběžně upravovat a dávat tam například suplování, pokud některý z učitelů onemocní. Je to podstatně jednodušší, než každou třídu, kterou daný pedagog učí, informovat zvlášť.

Pak jsou tu také známky. I ty jsou uváděny na internetu, což znamená, že si je studenti mohou prohlédnout kdykoliv, a také mohou okamžitě zjistit, zda již byla například daná písemka upravena. A jelikož mají do tohoto systému přístup také rodiče, mají i oni kontrolu nad tím, jak se jejich potomek učí a nemusí se bát, že jim bude zatajovat své horší známky.

Výhody jsou zde tedy jasné, bohužel mnoho rodičů to příliš nechápe. Proto se také občas stává, že svému potomku zakážou za nějaký prohřešek internet kompletně, aniž by si uvědomili, že kvůli tomu například nebude moci udělat domácí úkol. A to samozřejmě není dobré.

O tom, že bez internetu se dnes v podstatě již nikdo neobejde, není pochyb. A to platí i o dětech, ať už se nám to líbí, nebo nikoliv. Většinou je za to spíše odsuzujeme, ovšem jen málokdo si uvědomuje, že jej potřebují i ke škole, respektive ke studiu. A to je něco, co si valná část rodičů neuvědomuje. Jistě, platí to zvláště o starších dětech, avšak ani ty mladší tomu neuniknou. Proč tedy internet potřebují?

Hned z několika důvodů. V první řadě je to samozřejmě získávání informací. Pokud píší eseje nebo jiné práce, pak většinou hledají informace o daném problému právě na internetu. V tom je ostatně podporují i učitelé, kteří jim sami doporučují webové stránky a také říkají, kterým by se měli naopak vyhnout. To samozřejmě není samoúčelné. Děti se tak učí vyhledávat informace, posuzovat zdroje a rozlišovat, které jsou pravdivé a které nikoliv.

Dále zde máme školní rozvrh. Ten už je dnes v papírové podobě dáván jen zřídkakdy, především pak mladším dětem na prvním stupni. Ty starší už jej mají vyvěšený na internetu. To má samozřejmě své výhody, neboť je možné jej průběžně upravovat a dávat tam například suplování, pokud některý z učitelů onemocní. Je to podstatně jednodušší, než každou třídu, kterou daný pedagog učí, informovat zvlášť.

Pak jsou tu také známky. I ty jsou uváděny na internetu, což znamená, že si je studenti mohou prohlédnout kdykoliv, a také mohou okamžitě zjistit, zda již byla například daná písemka upravena. A jelikož mají do tohoto systému přístup také rodiče, mají i oni kontrolu nad tím, jak se jejich potomek učí a nemusí se bát, že jim bude zatajovat své horší známky.

Výhody jsou zde tedy jasné, bohužel mnoho rodičů to příliš nechápe. Proto se také občas stává, že svému potomku zakážou za nějaký prohřešek internet kompletně, aniž by si uvědomili, že kvůli tomu například nebude moci udělat domácí úkol. A to samozřejmě není dobré.

O tom, že bez internetu se dnes v podstatě již nikdo neobejde, není pochyb. A to platí i o dětech, ať už se nám to líbí, nebo nikoliv. Většinou je za to spíše odsuzujeme, ovšem jen málokdo si uvědomuje, že jej potřebují i ke škole, respektive ke studiu. A to je něco, co si valná část rodičů neuvědomuje. Jistě, platí to zvláště o starších dětech, avšak ani ty mladší tomu neuniknou. Proč tedy internet potřebují?

Hned z několika důvodů. V první řadě je to samozřejmě získávání informací. Pokud píší eseje nebo jiné práce, pak většinou hledají informace o daném problému právě na internetu. V tom je ostatně podporují i učitelé, kteří jim sami doporučují webové stránky a také říkají, kterým by se měli naopak vyhnout. To samozřejmě není samoúčelné. Děti se tak učí vyhledávat informace, posuzovat zdroje a rozlišovat, které jsou pravdivé a které nikoliv.

Dále zde máme školní rozvrh. Ten už je dnes v papírové podobě dáván jen zřídkakdy, především pak mladším dětem na prvním stupni. Ty starší už jej mají vyvěšený na internetu. To má samozřejmě své výhody, neboť je možné jej průběžně upravovat a dávat tam například suplování, pokud některý z učitelů onemocní. Je to podstatně jednodušší, než každou třídu, kterou daný pedagog učí, informovat zvlášť.

Pak jsou tu také známky. I ty jsou uváděny na internetu, což znamená, že si je studenti mohou prohlédnout kdykoliv, a také mohou okamžitě zjistit, zda již byla například daná písemka upravena. A jelikož mají do tohoto systému přístup také rodiče, mají i oni kontrolu nad tím, jak se jejich potomek učí a nemusí se bát, že jim bude zatajovat své horší známky.

Výhody jsou zde tedy jasné, bohužel mnoho rodičů to příliš nechápe. Proto se také občas stává, že svému potomku zakážou za nějaký prohřešek internet kompletně, aniž by si uvědomili, že kvůli tomu například nebude moci udělat domácí úkol. A to samozřejmě není dobré.

O tom, že bez internetu se dnes v podstatě již nikdo neobejde, není pochyb. A to platí i o dětech, ať už se nám to líbí, nebo nikoliv. Většinou je za to spíše odsuzujeme, ovšem jen málokdo si uvědomuje, že jej potřebují i ke škole, respektive ke studiu. A to je něco, co si valná část rodičů neuvědomuje. Jistě, platí to zvláště o starších dětech, avšak ani ty mladší tomu neuniknou. Proč tedy internet potřebují?

Hned z několika důvodů. V první řadě je to samozřejmě získávání informací. Pokud píší eseje nebo jiné práce, pak většinou hledají informace o daném problému právě na internetu. V tom je ostatně podporují i učitelé, kteří jim sami doporučují webové stránky a také říkají, kterým by se měli naopak vyhnout. To samozřejmě není samoúčelné. Děti se tak učí vyhledávat informace, posuzovat zdroje a rozlišovat, které jsou pravdivé a které nikoliv.

Dále zde máme školní rozvrh. Ten už je dnes v papírové podobě dáván jen zřídkakdy, především pak mladším dětem na prvním stupni. Ty starší už jej mají vyvěšený na internetu. To má samozřejmě své výhody, neboť je možné jej průběžně upravovat a dávat tam například suplování, pokud některý z učitelů onemocní. Je to podstatně jednodušší, než každou třídu, kterou daný pedagog učí, informovat zvlášť.

Pak jsou tu také známky. I ty jsou uváděny na internetu, což znamená, že si je studenti mohou prohlédnout kdykoliv, a také mohou okamžitě zjistit, zda již byla například daná písemka upravena. A jelikož mají do tohoto systému přístup také rodiče, mají i oni kontrolu nad tím, jak se jejich potomek učí a nemusí se bát, že jim bude zatajovat své horší známky.

Výhody jsou zde tedy jasné, bohužel mnoho rodičů to příliš nechápe. Proto se také občas stává, že svému potomku zakážou za nějaký prohřešek internet kompletně, aniž by si uvědomili, že kvůli tomu například nebude moci udělat domácí úkol. A to samozřejmě není dobré.