Věděli jste o tom, že láska je opravdu hodně důležitá, že láska opravdu také dokáže zvednout náladu, ale samozřejmě jenom za předpokladu, že je to opravdu krásná a opětovaná láska. Taková láska, se kterou si rozumíte a kterou opěvujete. A také moc ráda čtu knihy, které jsou zamilované. Zamilované knihy čte opravdu hodně lidí, dokonce i moje babička. Moje babička říkala, že dříve vůbec nečetla, ale od té doby, co je prý v důchodu a ona nemá co dělat a nechodí do zaměstnání, tak se dala na četbu a čte opravdu zamilované romány. Zamilované romány jsou takzvaně červená knihovna.
To znamená, že ty knihy jsou opravdu hodně zamilované, vzpomínáte si třeba na knihy Harlequin? Jsou to opravdu skvělé knihy. Muž možná nebude znát obsah harlekýnu, ale my ženy ano. Protože tyhle knihy četlo opravdu mnoho žen, tedy i včetně mě. Já jsem svou první zamilovanou knihu četla asi v patnácti anebo v šestnácti letech a musím říct, že mi to opravdu hodně bavilo. Potom jsem se dala také na jiné knihy, ale vždycky třeba, když jsem nějaká nešťastná nebo smutná, tak si přečtu několik stránek v knize, která je opravdu hodně zamilovaná. Někoho to baví, ale mě s někým to nic nedělá.
A když už se bavíme o lásce, tak byli jste někdy opravdu šíleně zamilovaní? Ale v takovém stavu, kdy třeba ta opačná láska nebyla opětovaná, že jste třeba vy, milé dámy, byly zamilované do nějakého muže? Jenomže ten muž o vás vůbec neměl žádný zájem. Třeba s vámi nechtěl se ani přátelit anebo třeba zajít i na skleničku. Takhle jsem to zažila dvakrát a řeknu vám, že je to opravdu hodně deprimující a obtěžující, protože lásce nejde poručit. Vy jste zamilované a ten druhý vás nechce, tak opravdu z toho bolí srdce a jsem vždycky z toho nešťastná několik měsíců. A řeknu vám, že je to není vůbec nic příjemného, dokonce ani kamarádky a mé zaměstnání mi nepomohlo k dobré náladě.